Regionální zpravodajství

Pervitin v regionech: Kyjovsko je jako pole rozesetých varen

David Štencl, RegionálníPortály.cz
nepublikováno

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí.

Regionální srovnání – Jihomoravský kraj

Podle Policejní mapy varen a pěstíren bylo na Kyjovsku od roku 2017 odhaleno celkem 13 varen pervitinu. Region se tím řadí na vrchol žebříčku – výše už je jenom Hodonínsko (17) a Blanensko (15). Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí, tudíž reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší a tudíž i pozice ve středu může značit alarmující výskyt. Z čísel je patrné, že drogová výroba se nevyhýbá žádnému koutu kraje – avšak právě Kyjovsko patří k nejzatíženějším.

Varna zakopaná v lese: vynalézavost vařičů nezná mezí

Zakopaný kovový box s kompletní “varnou” na pervitin odhalili kriminalisté v lese na Kyjovsku. Vařič si takovou skrýší chtěl pojistit, že na něj nikdo nepřijde. Příběh jako z detektivky se skutečně odehrál loni na Kyjovsku. Jak uvádí Policie ČR, sedmačtyřicetiletý muž, sám závislý na pervitinu, zvolil důmyslnou taktiku: pervitin vařil pokaždé na jiném místě uprostřed lesa a kompletní varnu nikdy nenechával doma.

Varna zakopaná v zemi.

Místo toho ji ukrýval v zemi, v kovové bedně zakopané na tajném lesním místě.

Varna zakopaná v lese.

Suroviny na výrobu si opatřoval přes známé nebo si pro ně jezdil do sousedního Slovenska – i díky blízkosti hranice pro něj nebyl problém nakoupit potřebné léky. Ani tato opatrnost mu však nepomohla: kriminalisté jeho aktivity měsíce sledovali a nakonec ho dopadli přímo při činu – zadrželi ho ve chvíli, kdy se vracel z nákupu léků. Muži, který už byl v minulosti za drogy trestaný, nyní hrozí až pět let vězení. Tento kuriózní případ ilustruje, jak daleko jsou místní výrobci pervitinu ochotni zajít, aby unikli zákonu.

Obce s naleznutými pervitinovými varnami na Kyjovsku

V Kyjově bylo evidováno celkem pět případů – čtyři v kategorii do 50 g a jeden ve střední kategorii (50–499 g). Dalším byly Ratíškovice (2). Jednotlivé menší případy (každý v kategorii do 50 g) se vyskytly také v Bzenci (1), Ježově(1), Miloticích (1) a Vřesovicích (1). Dubňany (1) a Žarošice (1) měly jeden zaznamenaný případ střední velikosti (50–499 g). Z toho vyplývá, že varny nejsou koncentrovány do jediné obce – působí rozdrobeně napříč Kyjovským regionem, postihují město i vesnice v širokém okolí. Takhle rozdrobený trend je unikátem v Jihomoravském kraji. Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti se velkovýroba přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika mála lidí a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 gramů na jeden výrobní cyklus.

Vývoj nalezených varen v čase

Naše analyzovaná data od ledna 2017 do července 2025 mají v policejních záznamech speciální charakteristiku, kterou je mezera v datech za období pandemie COVID-19, musíme tedy data rozdělit na dvě poloviny.

Období před pandemií (2017–2019) se vyznačovalo relativně vysokým počtem odhalených varen. Policie tehdy zachytila jeden případ v roce 2017, nicméně v dalším roce čtyři a v roce 2019 tři. Z hlediska velikosti mírně převažovaly malé domácí laboratoře s produkcí do 50 gramů na várku. Nicméně první dva roky se objevily hned tři varny nad rámec standardní kuchyňské laboratoře s potenciálem připravit nad jednu várku více než 50 g pervitinu. Taková přemíra je v rámci Jihomoravského kraje i republikového standardu poměrně unikátní.

Po pandemii (2023–2025) se počet odhalených varen mírně snížil. V roce 2023 byl zachycen jeden případ, v roce 2024 tři a v roce 2025 zatím jeden. Nicméně už se jedná pouze o malé domácí varny.

Z dlouhodobější perspektivy je tedy patrné, že malé domácí varny zejména v posledních letech jednoznačně dominují a středně velké se již neobjevují, což odpovídá i celorepublikovému trendu.

Strukturální kontext: ekonomický status a dostupnost

Výzkumy potvrzují, že rizikové užívání drog a domácí výroba pervitinu bývají častější v oblastech s nižším socioekonomickým statusem, nestabilním bydlením a omezenými legálními příležitostmi, což zvyšuje tlak na neformální či ilegální zdroje obživy. Studie Benjamin Petruželky a spol. ukazuje, že faktory jako nízký příjem, nestabilní bydlení a život na periferii (venkově) významně zvyšují pravděpodobnost výroby nebo užívání metamfetaminu. Podle mapy agentury PAQ research má Kyjovsko vysokou míru sociálního vyloučení v poměru k Jihomoravském kraji a zároveň sousedí s Hodonínskem, které má index sociálního vyloučení, stejně jako počet varen nejvyšší v kraji. Zároveň Kyjovské varny jsou rozprostřeny napříč regionem čímž ukazují zranitelnost vyloučených v perifériích. Zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko, fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá očekávat. Zdá se, že regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce, což ukazuje například Boskovicko nebo Rosicko.

Případ zakopaného kovového boxu na Kyjovsku a koncentrace malých domácích varen v obcích jako Ratíškovice nebo Ježov ilustrují, že výroba drog není součástí pouze „podsvětí“, ale často je součástí adaptivní reakce "obyčejných" lidí z vesnic na složitou životní situaci. Drogová scéna na Kyjovsku tedy odráží i hlubší strukturálních nerovnosti z okolních regionů; není tudíž možné svést vinu na konkrétní jedince, ale spíše na prostředí, ve kterém takové jednání může být otázkou nutnosti. V širším kontextu a ani na Veselsku, nic nenasvědčuje tomu, že se drogová produkce odehrává uvnitř velkých drogových kartelů, ale spíše jde o sociálně vyloučené menší komunity a jednotlivce, kteří se ocitli v situaci, ze které mnohdy není jednoduché se dostat, kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení – boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Příčina se mnohdy totiž nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky. Těmito kroky by se mělo dle dostupných dat snížit množství producentů, ale stejně tak i množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

O autorovi

David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.

Zdrojem fotografií je Policie ČR.