Pervitin v regionech: Boskovicko má třikrát méně nalezených varen než Blanensko

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí. 

Boskovicko ve spod a Blanensko na vrcholu

Podle Policejní mapy varen a pěstíren bylo na Boskovicku od roku 2017 odhaleno celkem 15 varen pervitinu, zatímco na Boskovicku byly nalezeny pouze 2 varny. Výše než Blanensko je jenom Hodonínsko (17). Boskovicko se poté řadí mezi regiony s nejmenším počtem. Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí, tudíž reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší a tudíž i například pozice ve středu může značit alarmující výskyt. Z čísel je patrné, že drogová výroba se nevyhýbá takřka žádnému koutu kraje, kromě např. Ivančicka – avšak právě  Blanensko patří k nejzatíženějším.

Rekordní počet minivaren v Blansku a dvě Varny v Letovicíh

Z celkových patnácti odhalených varen na Blanensku jich naprostou většinu objevili kriminalisté přímo v Blansku – konkrétně 12 případů. Drtivě převládaly takzvané kuchyňské minivarny s odhadovanou produkcí do 50 gramů pervitinu, pouze v jediném případě šlo o větší laboratorní zázemí s kapacitou mezi 50–499 gramy. Na Boskovicku se poté našly varny Letovicích (2)  – jedna do 50 ti gramů a druhá do 499 gramů. Poté varny kuchynského typu v Boskovicích (1) a Svitávce (1).To potvrzuje celorepublikový trend, kdy většinu zachycených varen tvoří malé domácí. Jak píše Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti  velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá poptávku místních uživatelů. Malé varny často fungují v rámci komunit několika mála lidí či jednotlivců a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Vývoj nalezených varen v čase (leden 2017 – srpen 2025)

V období před pandemií COVID-19 (2017–2019) byly na Boskovicku odhaleny 4 varny. V letech 2020–2022 nejsou v oficiálních statistikách zaznamenány žádné (chybí kompletní data za pandemické období). Po covidu se situace ustálila a nebyla nalezena ani jedna varna. Takový trend skutečně může naznačovat, že produkce v regionu v posledních letech značně klesla a již se dále nešíří vědomosti potřebné k výrobě pervitinu poté, co původní komunity a jednotlivci byli přistiženi policií.

Policejní spisy: Pervitin z dovozu a Organizované Gangy

Podzim 2024

Server Novinky.cz informoval o nedávném zásah z podzimu 2024, kdy blanenští kriminalisté zabavili více než jeden kilogram pervitinu. Dvojice čtyřiatřicetiletých recidivistů drogu nakupovala přes internet ze zahraničí, „upravenou“ ji dál přeprodávala místním dealerům. Jeden z mužů se dlouhodobě vyhýbal nástupu do vězení a policistům přiznal, že prodejem pervitinu si obstarával finance k útěku za hranice – namísto toho však putoval rovnou za mříže. Podle odhadů by zabavené množství mělo na černém trhu hodnotu několika milionů korun. 

Květen 2024

Týdeník Policie informoval, že na konci května 2024 si brněnský policista z oddělení hlídkové služby povšiml podezřelého pohybu kolem jednoho z lodních kontejnerů. Rutinní kontrola odhalila nejen kradená kola a elektroniku, ale především kompletní zařízení k výrobě pervitinu.

Muž, který měl varnu na starosti, skončil ve vazbě – nebylo to totiž poprvé, co se výroby drog dopustil. Tentokrát je obviněn ze zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami, navíc i z přečinu držení prostředků určených k jejich výrobě, jak uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Rok 2013

Jak uvádí ČT24, v Blansku došlo v roce 2013 k zásahu proti šestičlennému gangu, jehož členové pravidelně jezdili nakupovat léky do polských lékáren – nejčastěji do města Klodzko. „Z léků pak na různých místech vyráběli vysoce kvalitní pervitin,“ uvádí policejní zpráva. Blanenský policista tehdejší drogovou scénu popsal slovy: „Uživatelé se znají, a pokud se do skupiny chce dostat někdo nový, tak pouze přes člověka, který zná přímo toho vařiče.“ To naznačuje velmi úzkou propojenost Blanenské drogové komunity té doby.

Sociální kontext drogové scény: Pervitin jako symptom nerovností

Ačkoli odhalování varen často ústí ve slova o  „individuálních delikventech“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen osobní deviací izolovaných jedinců, ale i symptomem širších společenských problémů. Podle zprávy o nelegálních drogách v ČR lidé zapojení do drogové kriminality totiž často sami čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení. Například terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb jsou bez stálé práce a bydlení nebo se potýkají s dluhy. Podle agentury PAQ research má Blanensko jednu z nejnižších měr sociálního vyloučení v Jihomoravském kraji – takřka poloviční oproti průmeru. Boskovicko je na tom mírně až zanedbatelně hůře. Například Hodonínsko má tento index skoro tříkrát vyšší (nejvyšší v kraji), čemuž odpovídá i nejvyšší počet nalezených varen v kraji. Zatímco v regionech jako Hodonínsko nebo Kyjovsko můžeme dlohodobý trend vysoké výroby pervitinu částečně chápat jako adaptivní reakci na socioekonomický tlak, nedostatek pracovních příležitostí, vyšší míru zadluženosti či sociální vyloučení – u Blanenska je situace poměrně jiná, spíše se zdá, že se jedná o ustálené komunity. Na Boskovicku byl situace před covidem podobná, nicméně po covidu už nebyla nalezena ani jedna varna. Takový trend vykazují mnohé regiony s nízkou mírou sociálního vyloučení jako např. Rosicku. Regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu pervitinové produkce, zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko, fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá čekávát.

Výroba pervitinu pro některé stává způsobem obživy nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Drogová scéna na Blanensku a Boskovicku sice plně neodráží, socio-ekonomické nerovnosti ale stále není možné svést vinu na konkrétní jedince ale spíše na prostředí, ve kterém takové jednání může stát nutností.  Přemíra malých kuchyňských varen dokládá, že většina producentů nejsou součástí nějaké velké sériové výroby ale spíše se ocitli v situaci ze které mnohdy není jednoduché se dostat – kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení - boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Příčina se mnohdy totiž nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky. Těmito kroky by se mělo snížit množství producentů, ale také množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

• Blansko je jedním z největší producentů pervitinu v kraji
• Kuřimská i Tišnovská pervitinová výroba se drží ve středu kraje
• Tišnovská i Kuřimská pervitinová výroba se drží ve středu kraje
• Pervitin v regionech: Hodonínsko vede v počtu odhalených varen pervitinu

O autorovi

David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.

Zdrojem fotografie je Policie ČR.